Máma a medvěd

Nedávnou za mnou máma přišla s prosbou vydat nějakou její povídku na bloggeru. Naprosto mě tím ohromila. Moje máma která ani neví jak se počítač zapíná, ví že existuje blogger!? To musí být chyba v Matrixu! Nicméně po dlouhé diskuzi na téma jakou její povídku vydám jsme se rozhodly pro tu, JAK POTKALA V KANADSKÝCH LESÍCH MEDVĚDA.

Recently, my mother came to me with request post online any from her stories on blogger. She literally took my breath. My mother doesn't know how to switch on computer, knows about blogger!? This must be error in Matrix! However after long discussion with topic which story i'm going to post, we decided for story HOW MY MOTHER MEET A BEAR IN CANADIAN FOREST.

Bylo to líné kanadské odpoledne roku 2001, aby si mamá ukrátila dlouhou chvíli doma vydala se se mnou na procházku do lesa. V Kanadě nejsou medvědi nic ojedinělého, dokonce jsou tak oprásklí, že když nic netušící chatař odjede ze svého víkendového sídla a ledničku nechá naivně plnou, zří po svém návratu dveře od chaty i lednice vyvrácené z pantu a milý medvěd tráví kdesi v lesích poslední zbytky fazolí z plechovky.

Jak šla lesem, užívala si krásného podzimu, listy pozvolna opadávaly, veverky sbíraly žaludy do zásoby a slunce líně konejšilo celý les ke spánku. Veverky ovšem nebyly jediným zvířetem připravujícím se k zimní hibernaci. 

Máma se jako správný turista držela vyznačených cest, teda skoro. Cestou necestou se dostala na osamělý palouček, ze kterého byl krásný výhled na krajinu. Rozhodila deku, natáhla si nohy a nastala nám pravá idylka. Já pěkně Sunar a máma plechovku piva, popíjíme hledíce k lepším zítřkům. No a do této krásné chvíle nedaleko něco zamručí. Polorozespalá máma mávne nad tímto všedním úkazem rukou a hnedle zase přemýšlí nad životem chrousta. Za chvílí se zamručení neozve v dáli, nedaleko, ani opodál, nýbrž na stejném paloučku jaký okupujeme my. Já dětským žvatláním oznamuji: Hele méďa, to už se ovšem máma klidí, snažíce si vzpomenout na trampské příručky, kapitola Medvěd. Nejdříve pomalu, potom rychle a pak olympijskými sprinty zdrhá z paloučku zpět na cestu na jejímž konci se rýsují slastné obzory civilizace.
                                                                                                                  A co vy a lesní dobrodružství?

#fridaybear #tumblr

EN

It was lazy canadien afternoon 2001, my mother wanted cut long while at home so she go to short walk to forest. In Canada aren't bears nothing special, even they are so sassy that innecent cottager leaves his weekend home and fridge is naive full. When he comes back he will see doors from cabin and fridge torn from hinges and dear bear somwhere in forrest spends last residues of beans from can.
How she walks in forrest, enjoying beautiful autumn, sun was lazy shining and squirrels mades their stocks. But squirrels weren't the only one, who was makeing winter stocks. My mother as correct tourist followed branding way, well almost. Highways and byways she got on lonely layaway. She threw a blanket, got relax.... just best idyll. Me, drinking Sunar as good toddler and mother can of beer. Well, and in this good idyll something near groans. Okay this isn't rare sound, so my mum just didn't care about. After while isn't groaning hearing around or near. Right in front of my mom stood big bear. Jabberwocky me: Look little bear! But, at same time my mum runnig out from forrest, looking for delightful horizons of civilization. 

What about you and forrest adventures?